Nejhorsi den
12. 2. 2007
Jednou jsem se vrátil z tahu, seděli sme v baru,
Odešel sem dřív, i když měli sme náladu.
Bylo to v létě, sluníčko svítilo.
Byla prostě pohoda, nic dělat se mi nechtělo,
Chtěl sem ňáký rozptýlení, vzpomněl sem si na ni,
Když najednou v obejváku telefon zvoni,
Já o vlku a vlk na druhym konci drátu,
Volala ona mně, ušetřil jsem dvoukorun ztrátu,
Ale během chvíle pot zalil mě,
Že prej mi musí něco říct, ale osobně,
Smluvil sem si schůzku, ona nechala mě tápat,
Určitě je v tom, proč já blb musel s ní chrápat.
Vzpomněl sem si na ten večer, chtěl sem si to dát,
Byl sem na party a viděl sem ji tam stát,
Nasadil sem konverzaci a netrvalo dlouho,
Byli sme spolu o samotě a umírali touhou,
Neměl sem kondom, doufal sem, že to bude v pohodě,
Oboum se to líbilo, odešli sme svobodně,
A teď tu sedim, moje tělo potí se,
Teď abych sháněl kočárek nebo tři tisíce,
Škola pude do hajzlu, kámoši a vůbec všechno,
Celej život v prdeli, málem to se mnou seklo,
Snad nebude pozdě a nechá si to vzít,
Jinak budou v márnici o sebevraha víc mít,
Už se vidim, jak se ženim, s kočárkem po ulicích jezdim,
Proč sem sakra nedával víc pozor, to nevim,
Ale ještě je tu naděje, že mi chce říct něco jinýho,
Počkám, třeba mě chce vytáhnout jen na víno-
Doufám !
Šel sem ulicí, blížil se moment pravdy,
Možná navždy přestanou časy srandy,
Přicházel sem k tomu místu, ona už tam seděla,
Dorazil sem k ní, ona do očí mi hleděla,
Sednul sem si k ní, i když se mi nechtělo,
Zeptal sem se, co mi chce říct a hleděl sem jí na tělo,
Když dořekla pár posledních slov,
Já přál si radši, aby těch dětí bylo sto,
Myslel sem, že už se asi nezvednu,
Nohy mi připadaly jako zalitý v betonu,
Takže teď místo toho, abych dělal další h-i-t,
Abych se naučil dožít s blbym h-i-v,
Já to nechápu, vždyť všechno bylo v pořádku,
Připadám si, jako bych měl kolem krku oprátku,
Vim, že bych jednou umřel, to už sem pochopil,
Ale proč už tak brzo, ještě sem si neužil,
Teď už je pozdě vyčítat si svoji blbost,
Že nedával sem bacha, ďábel má určitě radost,
Srovnával sem si v hlavě, jak teď budu žít,
Spoustu věcí už nebudu mít"Život s AIDSem je pěkně na prdAle, že bych jenom seděl a tiše čekal na smrt?
To ne! Užít si budu se snažit,
I kdybych měl zejtra umřít, dneska pudu pařit,
Lidi-to je jediný, čeho bych se bál,
Jen abych blbý předsudky překonal,
Hleděl sem jí do očí a můj život byl na suchu,
Ale já se nevzdám, vzal sem ji za ruku -
A doufal !
Odešel sem dřív, i když měli sme náladu.
Bylo to v létě, sluníčko svítilo.
Byla prostě pohoda, nic dělat se mi nechtělo,
Chtěl sem ňáký rozptýlení, vzpomněl sem si na ni,
Když najednou v obejváku telefon zvoni,
Já o vlku a vlk na druhym konci drátu,
Volala ona mně, ušetřil jsem dvoukorun ztrátu,
Ale během chvíle pot zalil mě,
Že prej mi musí něco říct, ale osobně,
Smluvil sem si schůzku, ona nechala mě tápat,
Určitě je v tom, proč já blb musel s ní chrápat.
Vzpomněl sem si na ten večer, chtěl sem si to dát,
Byl sem na party a viděl sem ji tam stát,
Nasadil sem konverzaci a netrvalo dlouho,
Byli sme spolu o samotě a umírali touhou,
Neměl sem kondom, doufal sem, že to bude v pohodě,
Oboum se to líbilo, odešli sme svobodně,
A teď tu sedim, moje tělo potí se,
Teď abych sháněl kočárek nebo tři tisíce,
Škola pude do hajzlu, kámoši a vůbec všechno,
Celej život v prdeli, málem to se mnou seklo,
Snad nebude pozdě a nechá si to vzít,
Jinak budou v márnici o sebevraha víc mít,
Už se vidim, jak se ženim, s kočárkem po ulicích jezdim,
Proč sem sakra nedával víc pozor, to nevim,
Ale ještě je tu naděje, že mi chce říct něco jinýho,
Počkám, třeba mě chce vytáhnout jen na víno-
Doufám !
Šel sem ulicí, blížil se moment pravdy,
Možná navždy přestanou časy srandy,
Přicházel sem k tomu místu, ona už tam seděla,
Dorazil sem k ní, ona do očí mi hleděla,
Sednul sem si k ní, i když se mi nechtělo,
Zeptal sem se, co mi chce říct a hleděl sem jí na tělo,
Když dořekla pár posledních slov,
Já přál si radši, aby těch dětí bylo sto,
Myslel sem, že už se asi nezvednu,
Nohy mi připadaly jako zalitý v betonu,
Takže teď místo toho, abych dělal další h-i-t,
Abych se naučil dožít s blbym h-i-v,
Já to nechápu, vždyť všechno bylo v pořádku,
Připadám si, jako bych měl kolem krku oprátku,
Vim, že bych jednou umřel, to už sem pochopil,
Ale proč už tak brzo, ještě sem si neužil,
Teď už je pozdě vyčítat si svoji blbost,
Že nedával sem bacha, ďábel má určitě radost,
Srovnával sem si v hlavě, jak teď budu žít,
Spoustu věcí už nebudu mít"Život s AIDSem je pěkně na prdAle, že bych jenom seděl a tiše čekal na smrt?
To ne! Užít si budu se snažit,
I kdybych měl zejtra umřít, dneska pudu pařit,
Lidi-to je jediný, čeho bych se bál,
Jen abych blbý předsudky překonal,
Hleděl sem jí do očí a můj život byl na suchu,
Ale já se nevzdám, vzal sem ji za ruku -
A doufal !
Komentáře
Přehled komentářů
tak ty sou proste nejlepsi nej pisnicky !! uletaci moooooooooooc
nej pisnicka
(adus, 6. 1. 2009 21:52)